Jak budovat pevné manželství

Jak budovat pevné manželství

Ke stažení:

Jak si zlepšit manželství? Jak k tomu mohou být pomocí biblické zásady? Jak je prakticky uplatňovat? Jak v manželství obnovit lásku a vztah, který Bůh pro manžele a manželku zamýšlel?
Society offers few answers to reverse the trends of marital unhappiness and divorce. This booklet focuses on 10 biblical principles that can strengthen your marriage, and offers practical tips to help you put them to work. Discover how you can renew your love and sustain the lifelong relationship God intended for husbands and wives. Czech version of Building Blocks to a Strong Marriage.

Jak budovat pevné manželství

Obsah:

Co říkají někteří lidé

Počátek všeho je u Boha

Deset biblických stavebních bloků

  1. Celoživotní závazek
  2. Společná identita
  3. Absolutní věrnost
  4. Stanovené úlohy
  5. Bezmezná, bezvýhradná láska
  6. Vzájemná podřízenost
  7. Sexuální naplnění
  8. Otevřená komunikace
  9. Láskyplná úcta
  10. Duchovní společenství

Pět skutečností týkajících se manželství

Kontrolní seznam pro manžela

Kontrolní seznam pro manželku

Je třeba udělat první krok


Společnost nám nenabízí mnoho odpovědí, jak zvrátit trend nešťastných manželských svazků. Ale odpovědi přesto existují - v knize, která je po dlouhou dobu skutečným bestsellerem. David Egner, redaktor RBC, právě proto napsal toto pojednání, aby ukázal, co o manželství říká Bible. Modlíme se o to, aby se díky odpovědím v této publikaci opět roznítila láska ve vašem manželství.

Martin R. De Haan II

Co říkají někteří lidé

Je po líbánkách a řada manželů a manželek jen stěží věří svým vlastním slovům:

  • „Odcházím. Tohle přece není ten/ta, koho jsem si bral/a. Život je příliš krátký, než abych musel/a snášet něco takového. Už se k sobě prostě nehodíme.“
  • „Vyzkoušeli jsme všechno, a nic nefunguje. Všechno musí být vždycky jen po jeho (po jejím). Je to beznadějné. Jedinou možností je to zabalit.“
  • „Jsme ve třetím tisíciletí. Manželství už není to, co bývalo. Mnozí už se ani nenamáhají s obřadem. Můžete to zkusit, a když vám to spolu nebude fungovat, prostě to ukončíte. Není třeba kolem toho nějak moralizovat.“
  • „Jen se podívejte, jak vysoká je rozvodovost. Všichni se rozvádí - i přední církevní představitelé. Tak proč bych já měl/a trpět ve špatném manželství? Určitě právě já nemusím být výjimkou.“
  • „Naše manželství potřebuje trochu vzruchu. Už jsme si na sebe až příliš zvykli. Možná nějaký malý románek bude tím pravým kořením pro naše manželství.“
  • „Chodíme z jedné manželské poradny do druhé. Stálo nás to už neuvěřitelně času a peněz. Dokonce jsme šli i za kazatelem. Někdo přece musí mít ten správný návod. Asi ještě musíme hledat.“
  • „Naše manželství se musí nakonec nějak zlepšit. Když si dám pár skleniček, dokážu tolerovat prakticky cokoli. Takhle to překonám, než se náš vztah zlepší.“
  • „Asi už musím napořád žít v trápení. S naším manželstvím se prostě nedá nic dělat. Možná až děti dorostou, budu mít odvahu to ukončit. Ale do té doby je třeba se tvářit, že je všechno v pořádku.“

„V manželství nejde především o to, najít si tu správnou osobu, ale být tou správnou osobou.“ - Charlie Shedd

Rozvod. Mimomanželský poměr. Manželská poradna. Alkohol. Drogy. Rezignace. To je jen několik příkladů, jak se lidé snaží vyrovnat se svým problematickým manželstvím. Snahou utlumit vnitřní bolest se ale většinou situace nezlepší.

„Bůh vám může pomoci, abyste byli dobrým manželem a dobrou manželkou - abyste mu přinášeli radost.“

Existuje ale jiná cesta, a mnohem lepší cesta. I pokud již uvažujete o návštěvě právníka. I pokud vám jakákoli naděje na usmíření připadá beznadějná. Můžete jít za Tím, kdo rozumí vašemu srdci a vašim problémům. Vždyť on je Tvůrcem manželství. A proto vám může dát potřebnou vnitřní sílu, abyste mohli udělat ten první rozhodný krok.

Počátek všeho je u Boha

Manželství bylo vytvořeno v nebesích. A začalo v zahradě Edenu, v ráji. Bůh viděl, že není pro muže dobré být sám, a proto mu vytvořil „pomoc jako jeho protějšek“. A když mu přivedl ženu, bylo tím uzavřeno první manželství. Adam a Eva se těšili z nádherné zahrady, kterou pro ně Bůh vytvořil. Bible to popisuje následovně:

I řekl Hospodin Bůh: Není dobré, aby byl člověk samoten. Učiním mu pomoc jako jeho protějšek... Hospodin Bůh tedy uvrhl na člověka hluboký spánek, a zatímco spal, vzal jedno z jeho žeber a to místo uzavřel masem. A Hospodin Bůh vybudoval z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k člověku. (Ge 2,18.21-22)

Eva byla Adamovi „pomoc jako jeho protějšek“, přičemž výraz pomoc nemůže vyjádřit vše, co je obsaženo v původním hebrejském termínu. Tento výraz se někdy používá pro osobu, která druhé osobě pomáhá najít naplnění, či pro osobu, která přichází druhého zachránit. Je dokonce použit i pro samotného Boha. Je to tedy vyjádření, které dává Evě poctu, protože ukazuje, že byla přivedena k muži, aby mu dala možnost naplnění - aby jej zachránila od jeho osamocenosti.

„Žena byla přivedena k muži, aby mu dala možnost naplnění - aby jej zachránila od jeho osamocenosti.“

Eva tedy byla Adamovým „protějškem“, byla mu „rovnocennou oporou“ (B21). Bůh ji vytvořil tak, aby byla svému muži přítelem a společnicí. Žena byla, jak to uvádí Charles Swindoll, „chybějícím dílkem skládačky mužova života“.

Hospodin Bůh také řekl: „Není dobré, aby člověk byl sám; opatřím mu rovnocennou oporu.“ (Ge 2,18 B21)

Náš Stvořitel nám v tomto prvním manželství stanovil realistický vzor, z něhož jsou patrné výzvy i základní prvky zdravého manželství.

Pojednání knihy Genesis o manželství je zakončeno výrokem, v němž jsou uvedeny čtyři prvky, které by měly být nedílnou součástí každého manželství:

Proto muž opustí svého otce i svou matku a přilne ke své ženě a budou jedno tělo. A oba, člověk i jeho žena, byli nazí a nestyděli se. (Ge 2,24-25)

  1. Oddělenost. „Proto muž opustí svého otce i svou matku.“ Manželští partneři musí opustit své rodiče.
  2. Přilnutí. „A přilne ke své ženě.“ Uvedené vyjádření poukazuje na trvalé přilnutí, jako když jsou k sobě dva prvky trvale přilepeny.
  3. Jednota. „A budou jedno tělo.“ Tito dva jedinci mají nyní na sebe nahlížet jako na jedno tělo. Někdejší rodinná jednotka je ukončena, nová rodinná jednotka začíná.
  4. Intimita. „Byli nazí a nestyděli se.“ Neměli před sebou ostych, proto se mohli ze sebe navzájem těšit a mohli naplňovat své potřeby bez jakýchkoli pocitů trapnosti či strachu z odmítnutí.

Deset biblických stavebních bloků

Když Bůh stvořil manželství, vytvořil celoživotní vztah, který měl čerpat svou sílu k vytrvalosti právě v něm. Později svým moudrým Slovem ukazuje manželům a manželkám, jak si být navzájem přáteli. Bůh nám tedy ve svém Slově dává porozumění ohledně základních stavebních bloků pevného manželství:

  1. Celoživotní závazek.
  2. Společná identita.
  3. Absolutní věrnost.
  4. Stanovené úlohy.
  5. Bezvýhradná láska.
  6. Vzájemná podřízenost.
  7. Sexuální naplnění.
  8. Otevřená komunikace.
  9. Láskyplná úcta.
  10. Duchovní společenství.

Při následujícím rozboru těchto deseti stavebních prvků mějte na mysli, že nepocházejí od člověka, ale od Boha. A proto si můžete být jisti, že vaše manželství bude pevné, budete-li tyto stavební bloky ve svém manželství mít.

Ale možná že váš manželský partner je duchovně v jiném postavení, anebo odmítá přijímat autoritu Bible. Je-li váš partner ochoten s vámi zůstat, máte nyní příležitost mu ukázat, jakou manželkou či manželem díky Bohu můžete být (1K 7,12-16). Snažte se tedy tuto publikaci číst velmi pozorně. Upřímně věříme, že vám pomůže.

1. STAVEBNÍ BLOK: Celoživotní závazek

Prvním biblickým stavebním blokem pevného manželství je celoživotní závazek, k němuž se manželé při sňatku zavazují. Z Písma je zřejmé, že Božím záměrem je, aby svazek jednoho muže a jedné ženy byl celoživotním závazkem. Ježíš s ohledem na tento závazek řekl:

Nečetli jste, že ten, který stvořil člověka, od počátku ‚učinil je jako muže a ženu‘? A řekl: ‚Proto člověk opustí otce i matku a přilne ke své ženě a ti dva budou jedno tělo‘, takže již nejsou dva, ale jedno tělo. Co tedy Bůh spojil, ať člověk neodděluje! (Mt 19,4-6)

A na otázku ohledně rozvodu Ježíš odpověděl:

Pro tvrdost vašeho srdce vám Mojžíš dovolil propouštět vaše ženy, od počátku však tomu tak nebylo. Pravím vám, že kdo by propustil svou ženu, pokud by to nebylo na základě smilstva, a oženil se s jinou, cizoloží; a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží. (v. 8-9)

S výjimkou případu manželské nevěry je manželský slib celoživotním závazkem - je slibem, který manželé dávají Bohu a sobě navzájem, a tento slib nemá být rušen (viz Kaz 5,4-5). Manželství je tedy závazkem na celý život.

Na dokreslení si uveďme jeden skutečný příběh. Jedni manželé spolu byli teprve rok, když byla u manželky diagnostikována roztroušená skleróza. Ta po vážném přemýšlení manželovi nabídla „možnost odejít“, ale on to odmítl. Díky jeho láskyplné péči pak prožila ještě řadu šťastných let. Proč to ale udělal? „Když jsem dával svůj slib před Bohem, že spolu budeme ‚v dobrém i ve zlém‘, myslel jsem to naprosto vážně. A Bůh nás díky tomu učinil neuvěřitelně šťastnými.“

„Manželský slib je vyjádřením celoživotního závazku.“

2. STAVEBNÍ BLOK: Společná identita

Druhým stavebním blokem pevného manželství je skutečnost, že manžel a manželka na sebe mají nahlížet jako na jedno tělo. Muž již nežije pro sebe, ani manželka již nežije pro sebe. Nyní je zde nové tělo, nová rodina, nová jednotka. Když Bůh přivedl Adamovi manželku, Adam tuto novou identitu vyjádřil následujícími slovy:

Teď je to kost z mých kostí a maso z mého masa! Bude se nazývat ženou, protože byla vzata z muže. (Ge 2,23)

Následující verš je uzavřen slovy, „a budou jedno tělo“ (v. 24). Ale v každodenním životě není úplně snadné takovou jednotu vždy pociťovat. Manžel i manželka mají různé návyky, pocházejí z různého prostředí, mají různé vzdělání, různé osobnosti a mají za sebou i různé emoční šrámy.

„Základem [jednoty] je stav, kdy se oba nasazují pro potřeby toho druhého.“ - Lawrence Crabb, Jr.

A kromě toho Eva nebyla stvořena jako Adamův klon. Byly vytvořena jako jedinečná osobnost, stejně jako je jedinečná každá osoba. Byla jiná než Adam, jak tělesně, tak i citově. Měla jiné potřeby - potřeby, které mohl uspokojit jedině Adam. A jedině ona mohla uspokojit potřeby Adamovy.

Muž a žena se v manželství stávají jedním tělem, dva životy se spojí v jeden, a to navždy, ale přesto se jedná o proces. Má-li manželství spět ke zralosti, je k tomu zapotřebí času, trpělivosti a odpouštění. Pak to vede k úžasným výsledkům. Muž a žena pak nejsou sami. Jsou skutečně jedno tělo, a to i za následujících okolností:

  • Když je manžel na služební cestě, stovky kilometrů do domova.
  • Když manželka zakouší porodní bolesti.
  • Když manžel přijde o svou práci.
  • Když se manželce na těle objeví nějaká zvláštní bulka.
  • Když manžel dosáhne v zaměstnání pracovního postupu.
  • Když manželka dostane nabídku nového místa.

Dva jsou prostě jedno. Jsou to sice dvě odlišné a značně rozdílné osobnosti, ale dali si slib, že budou životem kráčet spolu. Proto sdílí svou identitu, proto mají společnou totožnost.

3. STAVEBNÍ BLOK: Absolutní věrnost

Manželství je nejen celoživotním závazkem dvou osob, které mají společnou identitu, ale také si ze strany manžela i manželky žádá naprostou věrnost. V Bibli nenacházíme v tomto ohledu žádné ústupky. Muž má být věrný své manželce a manželka má být věrná svému manželovi. Pisatel knihy Přísloví varuje:

Cožpak si může někdo shrnout oheň do klína, a nespálit si oděv? Zdalipak může někdo chodit po řeřavém uhlí, a nespálit si nohy? Tak je tomu s tím, kdo vchází k ženě svého bližního; kdokoliv se jí dotkne, nezůstane bez trestu. (Př 6,27-29)

Bible v otázce manželské věrnosti nedovoluje žádné kompromisy. Pavel napsal Titovi, aby nabádal mladé ženy v církvi, „aby měly rády své muže a děti, byly rozvážné, cudné“ (2,4-5). Manželka tedy patří jen a jen svému manželovi.

Cizoložství je v Bibli přísně zakázáno, což slouží k našemu dobru a Bohu to přináší čest. Sedmé přikázání zní: „Nebudeš cizoložit!“ (Ex 20,14). Ježíš o tomto přikázání mluvil v rozhovoru s jedním bohatým mladíkem. A Pavel uvedl cizoložství jako první na seznamu hříchů těla (Ga 5,19).

Manželská věrnost je naplněním slibu, který novomanželé dávají před Bohem a svědky přítomnými u svatebního obřadu. Jeden pisatel k tomu uvedl:

Musíme se navzájem milovat láskou, již jsme si slíbili, láskou, která nezávisí na štěstí ani na nějakých vnějších znacích úspěchu. A kde má taková láska začít, když ne u toho, kdo je nám nejblíže, u životního partnera, jehož jsme si ze všech lidí na celém světě vyvolili, že jej budeme střežit jako zřítelnici svého oka? (Mike Mason, The Mystery Of Marriage, s. 106.)

Třetím stavebním prvkem manželství je tedy absolutní věrnost. Co z toho vyplývá?

  • Mé srdce patří jen mému manželskému partnerovi.
  • Budeme navzájem zachovávat svůj slib věrné oddanosti.
  • Nebudu hledat útěchu u nikoho, kdo by mohl představovat pro mého manželského partnera konkurenci.
  • Nikomu nedovolíme, aby mezi nás vrazil klín.
  • Budeme žít s vědomím, že nikdy nejsme ponecháni sami, ale že je s námi Bůh.

Podle dnešních měřítek není absolutní věrnost „normální“. Ale pro naše první rodiče v zahradě Edenu to bylo to nejpřirozenější. A v dnešní době je věrnost nedílnou součástí každého pevného a úspěšného manželství.

4. STAVEBNÍ BLOK: Dobře stanovené úlohy

Dnešní společnost je zaměřena proti manželství a útočí i na tradiční role v rámci rodiny. Manželkám se zdůrazňuje, že mají stejná práva jako manželé, a proto se nemusí nikomu podřizovat. Na muže je vyvíjen tlak, aby se o sebe postarali sami a aby od manželek nic nepožadovali. Manželé a manželky evidentně potřebují nasměrování. Potřebují si ujasnit základní otázku ohledně svých specifických rolí v rámci manželství.

A tyto odpovědi jsou právě v Bibli. Pokud se v souladu s těmito odpověďmi chováme s láskou, uvidíme jejich moudrost.

Úloha manžela

Bible uvádí, že manžel je hlavou manželky. Pavel napsal:

Chci, abyste věděli, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy její muž a hlavou Krista Bůh (1K 11,3). Muž je hlavou ženy (Ef 5,23).

Tato zásada je patrně jednou z nejméně chápaných biblických zásad. A zcela zbytečně. Vedení podle Bible nemá být nikdy diktátorské, zaslepené ani zaměřené na své zájmy. Muž má takové vedení uplatňovat s vědomím, že se zodpovídá Bohu. Takové vedení:

  • má být poskytováno v lásce (Ef 5,25; Ko 3,19),
  • má být uplatňováno podle vzoru Kristovy lásky k církvi (Ef 5,25),
  • má být uplatňováno s porozuměním (1Pt 3,7),
  • má být vykonáváno bez hořkosti (Ko 3,19),
  • má být uplatňováno se stejnou láskou jako k sobě samému (Ef 5,28).

Manžel je podle Písma hlavou manželky, což ale neznamená, že je jejím nadřízeným. V témže verši, kde se o manželovi píše jako o hlavě své manželky, je zároveň uvedeno, že hlavou Krista je Bůh (1K 11,3). A dobře víme, že Bůh Otec a Kristus jsou si rovni svou podstatou, oba jsou plně Bohem.

Skutečnost, že manžel zastává postavení hlavy, slouží k určité funkci, která pomáhá správnému chodu manželství. Když manžel své postavení hlavy chápe a uplatňuje v duchu Kristově, uvědomuje si, že je vlastně služebníkem a že mu byla svěřena velká zodpovědnost. Manžel tedy má své vedení poskytovat láskyplně, s pochopením, obětavě, trpělivě a má tím vším především přinášet čest Bohu.

Úloha manželky

Podle Bible je moudré, když se manželka podřizuje vedení svého manžela:

Ženy, podřizujte se svým mužům jako Pánu (Ef 5,22; srov. Ko 3,18). Stejně se i vy, ženy, podřizujte svým mužům (1Pt 3,1). Ať... mladé ženy... vedou... k tomu, aby měly rády své muže a děti, byly... poddané svým mužům, aby slovo Boží nebylo haněno (Tt 2,4-5).

Bůh stvořil muže a ženy, aby spolu mohli žít ve vztahu, který je bude naplňovat. Nejprve stvořil Adama (1Tm 2,13) a učinil jej hlavou (1K 11,3; Ef 5,23). Adam měl svou tělesnou sílu a svou duchovní zodpovědnost používat pro dobro Evy; Eva měla být připravena pomáhat Adamovi uskutečňovat jeho úlohu a odpovědnosti, které dostal od Boha (Ge 2,18; 1K 11,8-9).

Jestliže manželka nenachází radost v tom, že může svému manželovi napomáhat, když on se doma snaží láskyplně uplatňovat své postavení hlavy, činí tak ke své vlastní újmě. I když je pro ni možná těžké od svého manžela přijímat i dobré iniciativy, měla by dávat najevo, že důvěřuje Božímu uspořádání pro manželství.

Manželství skýtá největší možnosti, když manžel i manželka přijímají své úlohy. Je to nezbytné. A zásadu vedení hlavou uplatňuje i sám Bůh. Kristus řekl: „Otec je větší než já“ (J 14,28). Ale také řekl: „Já a Otec jsme jedno“ (Jan 10,30).

Ježíš přišel na zem přesně vykonat vůli a plán svého Otce. Přestože je Otci rovný, podřídil se jeho vedení.

Tento vztah v rámci trojjediného Boha je pro nás vzorem, který nám pomáhá v porozumění, že manželské uspořádání pochází od Boha.

5. STAVEBNÍ BLOK: Bezvýhradná láska

Pátým stavebním prvkem pevného manželství je láska - opravdová, srdečná, stálá láska. Manžel a manželka se mají milovat bezvýhradnou láskou, která je povede k tomu, aby si navzájem prokazovali čest, úctu, měli na mysli dobro druhého a aby společně procházeli vším, co s sebou přináší manželský život.

Podle Bible má manžel svou manželku milovat. Pavel to uvádí zcela jasně v Koloským 3,19: „Muži, milujte své ženy a nebuďte k nim příkří“ (viz též Ef 5,25).

Manželka má svého manžela také milovat. V Bibli jsou například starší ženy nabádány, aby mladší ženy vedly k tomu, „aby měly rády své muže“ (Tt 2,4).

Láska mezi manželem a manželkou se nevytvoří v okamžiku, kdy si snoubenci vzájemně předají své snubní prsteny a složí manželský slib, ale postupně během let roste a prohlubuje se. A je třeba na tom pracovat! Zamilovaná dvojice, která spolu chodí, jistě zakouší nádherné a hluboké pocity. Postupem času si však oba začínají uvědomovat, že láska je více než zamilovanost. A také zjistí, že musí vynakládat námahu, aby si navzájem prokazovali lásku.

Biblická láska je nádherně popsána ve 13. kapitole 1. Korintským. Láska popisovaná v těchto verších by se měla projevovat ve všech vztazích, ale jistě především v manželství. Uvažujme, jak by mohli manžel a manželka prakticky uplatňovat jednotlivé stránky lásky uváděné ve verších 4-8:

  • Láska je trpělivá, například když je třeba opětovně snášet partnerovu zapomnětlivost.
  • Láska je dobrotivá, například když si manželé navzájem ochotně pomáhají.
  • Láska nezávidí. Manželka nezávidí manželovi jeho důležité postavení v práci. On jí zase nezávidí chválu, kterou ona dostává od lidí za svou laskavost.
  • Láska se nevychloubá ohledně toho, kdo více vydělává nebo dělá méně chyb.
  • Láska není domýšlivá, takže manžel třeba připustí, že manželka může mít pravdu ohledně technických záležitostí v domácnosti.
  • Láska nehledá svůj prospěch, ale vyhlíží po příležitosti druhému pomáhat.
  • Láska se nedá vydráždit, ani se nepouští do okřikování.
  • Láska nepočítá křivdy, nevede si záznamy o prohřešcích.
  • Láska se neraduje z nepravosti, není škodolibá, nenutí partnera ke špatnému jednání.
  • Láska se raduje spolu s pravdou tím, že je ochotna čelit skutečnosti.
  • Láska všechno snáší a neuchyluje se ke kritice ani sarkasmu.
  • Láska všemu věří, především tomu, že naše skutečná jistota je u Boha.
  • Láska ve vše doufá, například i když jeden z manželských partnerů náhle přijde o práci.
  • Láska vytrvává, a nadále nabývá na síle, i za nepříznivých okolností.
  • Láska nikdy nepomíjí, třebaže vaše mládí, zdraví a síla pominou.

„No, počkat,“ možná namítnete, „já se tedy snažím, seč mohu, ale všechno je jenom na mně. To ho mám milovat, když on mi mou lásku nijak neoplácí?“

Takové rozčarování je pochopitelné. Ale právě láska podle Písma může změnit váš život. Možná nezmění vašeho partnera, ale dá mu důvod vidět, že jste zde pro něj. Tyto zásady lásky nám nejsou dávány jen proto, aby manželství lépe fungovalo. Dostáváme je od našeho moudrého nebeského Otce, který především chce, abychom měli ten správný vztah s ním.

Je těžké projevovat lásku, když to vypadá, že láska proudí jen jedním směrem. Je to těžké, když stále dává jen jeden, když se stále obětuje jen jeden. Je to těžké, když sebestřednost, pýcha či sobectví partnerovi znemožňuje vaši lásku opětovat. Možná už jste s ním o tom i mluvily, ale k ničemu to nevede. Možná vám připadá nejlepší všechno už prostě vzdát.

Jestliže vás napadají takové myšlenky, rozjímejte o tom, jaké utrpení za nás snášel Pán Ježíš Kristus. Pokud měl kdo někdy důvod přestat projevovat lásku, jistě to byl on. Ale Ježíš nám projevoval bezvýhradnou lásku a zemřel za nás na kříži. A právě takovou lásku máme projevovat i my.

6. STAVEBNÍ BLOK: Vzájemná podřízenost

Někteří lidé při výkladu Bible kladou značný důraz na myšlenku, že manželka se má podle Písma podřizovat manželovi. Přitom však přehlížejí, co je v dané pasáži uváděno v širším kontextu:

Neopíjejte se vínem, v němž je prostopášnost, ale naplňujte se Duchem... Podřizujte se jeden druhému v bázni před Kristem. (Ef 5,18,21)

Tyto verše byly napsány před téměř 2000 lety a byly určeny celému křesťanskému společenství. Pisatel, apoštol Pavel, uplatnil zásadu vzájemné podřízenosti na celou řadu vztahů. A nepřekvapuje, že tato zásada má být podle Pavla ku prospěchu především v manželství.

Podřízenost a láska jdou ruku v ruce. Víme, že Bůh je láska. Ale jak víme, že nás miluje? Víme to, protože Kristus se s pokorou podřídil Boží vůli a šel za nás na kříž (Fp 2,5-8).

Manžel a manželka v křesťanském manželství se kvůli své lásce k Bohu podřizují Boží vůli pro každého z nich. Každý z nich se vzdává sám sebe a podřizuje se Bohu a svému manželskému partnerovi. Oba se snaží „smýšlejte tak, jak smýšlel Kristus Ježíš“, což je vede k tomu, že se chtějí sobě navzájem podřizovat. Tento postoj se projevuje nesčetnými způsoby, přinejmenším však znamená následující skutečnosti:

  • Manželství znamená dávat i dostávat - ale jistě ne pouze dostávat.
  • Manželství je často velmi obtížné.
  • Manželství znamená povýšit se nad svou sebestřednost.
  • Manželství znamená být služebníkem.
  • Manželství znamená vědět, kdy je láskyplné ustoupit.
  • Manželství znamená druhému pomáhat.
  • Manželství znamená vzájemně pečovat o svá zranění.

Jak to vše tedy uplatnit? Manželka se možná přestane na domácí práce dívat jako na něco, co je „pod její úroveň“. Nebesa ji rozhodně nevidí jako rodinnou služku.

A manžel se možná přestane dívat na svůj dům jako na svůj hrad a přestane se na všechny lidi v něm, včetně své manželky, dívat jako na své poddané. Bude se snažit „smýšlet tak, jak smýšlel Kristus Ježíš“, a proto svou domácnost začne vidět jako místo, kde má tu nejlepší příležitost se pokořit - tedy druhým sloužit.

Takoví přece mají být Kristovi následovníci, a to v každé životní situaci, včetně své rodiny a domácnosti. Vzájemná podřízenost je tedy v manželství naprosto zásadním stavebním prvkem!

7. STAVEBNÍ BLOK: Sexuální naplnění

V rajské zahradě, kde vše začalo, se Adam s Evou těšili z nanejvýš důvěrného vztahu: „Byli nazí a nestyděli se“ (Ge 2,25). A kromě toho ještě před svým hříšným pádem obdrželi příkaz naplnit zemi. Intimní vztah a vzájemné tělesné uspokojení tedy vždy byly součástí manželského vztahu.

Manžel a manželka si tedy mají vycházet vstříc, aby vzájemně dosahovali sexuálního naplnění. Bible nám poskytuje následující náhled:

Je to ochranou

Sexuální naplnění je určeno jen pro manžele a manželky, kteří si mají v tomto ohledu vycházet vstříc. Apoštol Pavel napsal: „Abyste se vyvarovali smilstva, ať má každý svou ženu a každá ať má svého muže“ (1K 7,2).

Patrně není třeba zdůrazňovat, že žijeme v době, kdy promiskuita je zcela běžná. Již neexistují téměř žádné zábrany. Sex je otevřeně vyobrazován v televizi, časopisech i na billboardech.

Manžel a manželka, kteří si po intimní stránce vycházejí vstříc, se tím navzájem chrání před atmosférou společnosti posedlé sexem. Chrání tím svou manželskou věrnost.

Je to potěšením

Pisatel knihy Přísloví důrazně varuje před nemravností a následně manželům doporučuje:

Pij vodu ze své cisterny, bystrou vodu ze své studny. Mají se tvoje prameny rozlévat na ulici, proudy vody na náměstí? Ať patří tobě samému, a ne cizím spolu s tebou! Ať je požehnaný tvůj pramen, raduj se z ženy svého mládí. Ta líbezná laň, ta půvabná srna, její prsy ať tě uspokojují v každé době, její láskou se opájej ustavičně. (Př 5,15-19)

„Základem k plnému potěšení ze sexuality je mít na ni správný náhled.“ - Charles Swindoll

Sexuální stránka manželství není nutným zlem, které je třeba jen nějak přetrpět kvůli plození dětí. Bůh tímto darem sledoval potěšení - pro manžela a manželku má být nedílnou součástí jejich intimního vztahu a přinášet jim radost.

Je na místě to očekávat

Když muž a žena vstoupí do manželství, oba mají právo očekávat naplnění svých sexuálních potřeb. Pavel napsal:

Muž ať plní své ženě, čím je povinen, a stejně i žena svému muži. Žena nevládne svým tělem, nýbrž její muž, podobně ani muž nevládne svým tělem, nýbrž jeho žena. (1K 7,3-4)

Pavel dále ukazuje, že pokud se jeden z partnerů rozhodne pro sexuální abstinenci, mělo by to být jen na krátký čas a má k tomu mít souhlas svého partnera.

Neodpírejte se navzájem, leda po vzájemné dohodě na čas, abyste se uvolnili pro modlitbu, a opět buďte spolu, aby vás pro vaši nezdrženlivost nepokoušel Satan. (1K 7,5)

Vzájemné naplňování sexuálních potřeb je důležitou součástí manželství. Manželská intimita, za níž stojí láska, není žádným zlem. Není správné její důležitost přeceňovat, ale ani by neměla být podceňována. Je součástí celého obrazu manželství - je intimní částí sdílené identity muže a ženy, kteří jsou spojeni do svazku jednoho těla.

8. STAVEBNÍ BLOK: Otevřená komunikace

Podle průzkumu, který provedla asociace Family Services Association, označilo 87 procent manželů a manželek za hlavní problém ve svém manželství právě komunikaci. V křesťanských manželstvích to patrně nebude nijak zásadně jiné. Manželka je frustrovaná, protože nedokáže manžela přimět k pořádnému rozhovoru. Manžel má pocit, že to stejně k ničemu nebude, protože manželka už má vše rozhodnuto předem.

Dále je uvedeno několik důvodů, proč manželská komunikace vázne:

  • Manželé se berou jako samozřejmost.
  • Chtějí se vyhnout konfrontaci.
  • Jsou pohlceni svými vlastními zájmy.
  • Mají strach z manipulace.
  • Žijí příliš uspěchaně.
  • Nechtějí druhého zraňovat.

Má-li být manželství pevné, je třeba komunikační bariéry strhnout. A nejlepší je řídit se Kristovým příkladem. Manželé jsou v Bibli vybízeni, aby své manželky milovali stejně, jako Kristus miluje církev. Podívejme se na dvě hlediska vztahu našeho Spasitele s církví a uvažujme, jak je uplatnit v manželství.

Kristus nám dává nejlepší příklad správné komunikace

Kristus je živé Slovo Boží (J 1,1-4). Přišel nám Boha zjevit slovem a příkladem. Zjevil nám Boha a Boží vůli.

Kristus se také nasazuje v neustálém procesu, kdy komunikuje se svou církví. Je nyní v nebesích, odkud nás zve, abychom ‚s důvěrou přistupovali k trůnu milosti‘ (Žd 4,16), abychom Bohu říkali, co máme na srdci, abychom mu sdělovali své potřeby.

Jak můžeme Kristův příklad komunikace uplatnit v manželství?

  • Manžel se musí snažit povídat si s manželkou.
  • Manželka se musí snažit povídat si s manželem.
  • Oba by se měli vyjadřovat otevřeně a s volností.
  • Měli by spolu mluvit o jakýchkoli problémech.
  • Měli by si cenit příležitostí ke vzájemnému rozhovoru.

Bez otevřené, zdravé komunikace bude manželství jen stěží úspěšné.

Kristus je hlavou

V Koloským 1,18 je uvedeno, že Kristus „je hlavou těla, církve“. Hlava musí být ve spojení se všemi částmi těla, aby mohly správně fungovat. Hlava přijímá informace, které pak prostřednictvím nervového systému vysílá do všech částí těla. Prstům dává pokyny k pohybu, upozorňuje je na destruktivní bolest. Bez komunikace nemůže tělo fungovat.

A totéž platí i o manželství. Manžel musí jako hlava domácnosti komunikovat se svou manželkou. A ona musí s volností komunikovat s ním. Bez oboustranné komunikace budou v manželství těžkosti.

Psycholog Paul Tournier se o manželské komunikaci vyjadřuje následovně:

„Nepochybně spolu [manželé] musí mluvit o všem, ale muže zajímají především objektivní fakta. Naproti tomu žena chce především mluvit o svých pocitech. A také o pocitech svého manžela, kterým chce rozumět, ale které jí on neumí vysvětlit“ (Famili Life Today, Nov. 1982, s. 26).

Co dělat, když máte pocit, že vám váš partner nenaslouchá? Níže jsou uvedeny čtyři podněty:

  • Otevřeně mluvte o své potřebě komunikace.
  • Neomílejte do nekonečna, co už jste spolu probrali.
  • Mluvte nejprve o skutečnostech.
  • Teprve pak rozebírejte pocity a názory.

Pro manžele nemusí být právě snadné mluvit spolu o čemkoli, ale stojí to za vynaložené úsilí. Otevřená komunikace patří k základním stavebním blokům manželství!

9. STAVEBNÍ BLOK: Láskyplná úcta

Manželští partneři jsou někdy jako doktor Jekyll a pan Hyde. Na veřejnosti jsou plní ohleduplnosti, trpělivosti a zdvořilosti. Ale jakmile se ocitnou za zavřenými dveřmi svého domova, začnou být náladoví, nevrlí a nesnášenliví. Kéž by dokázali se svým protějškem zacházet stejně jako s cizími lidmi.

V Efezským 4,31-32 apoštol Pavel napsal:

Všechna hořkost, zuřivost, hněv, křik a rouhání ať jsou od vás odňaty zároveň se vší špatností. Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní a odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.

Tato pasáž se zcela jistě vztahuje na manžele i manželky. Manželkám Pavel napsal: „Žena ať má svého manžela v úctě“ (Ef 5,33 B21). Apoštol Petr napsal manželkám, aby se svým manželům podřizovaly a aby následovaly příkladu Sáry, která „poslouchala Abrahama a nazývala ho pánem“ (1Pt 3,1-6) - čímž dávala najevo svou úctu k němu.

V 7. verši pak Petr vybízí manžele, aby také prokazovali úctu svým manželkám. Dává jim tři podněty:

  1. „Žijte se svými ženami podle poznání.“ Jinými slovy zde uvádí myšlenku: „Snaž se poznat svou manželku co nejlépe, abys mohl prokazovat úctu jejím pocitům.“ Musí to být manželovým cílem. Musí vědět, co má jeho žena ráda, co ji těší i co jí působí bolest a co v ní vyvolává hněv. Díky takovému porozumění pak může manžel svou manželku budovat a nebude ji strhávat.
  2. „Prokazujte jim úctu jakožto slabšímu pohlaví“ (B21). V řeckém textu se doslova uvádí: „Prokazujte jim úctu jakožto slabší [či křehčí] nádobě.“* Jestliže muž bude přenášet nádoby, bude jistě u křehké nádoby postupovat nanejvýš opatrně. A tak by měl jednat i se svou manželkou. Měl by jí prokazovat obzvláštní úctu. Měl by jí dávat dary a květiny, pamatovat na její narozeniny.
  3. „Prokazujte jim úctu jako spoludědičkám milosti života.“ Dar života tu není jen pro manžele. Bůh dal tento dar rovným dílem muži i ženě, a proto mají oba spolu tento dar sdílet. Muž musí svou manželku respektovat a nesmí ji připravovat o životní radosti, k nimž Bůh ženu stvořil.

10. STAVEBNÍ BLOK: Duchovní společenství

A poslední bod je možná i tím nejdůležitějším. Křesťanští manželé by na sebe měli nahlížet jako na duchovní přátele, kteří kráčí po duchovní cestě životem ruku v ruce, jako na děti Boží kráčející směrem k nádherné věčnosti, která je s Bohem čeká. Zbožný manžel a zbožná manželka mají na manželství velký pozitivní vliv! Duchovně si mohou na své společné pouti opravdu nezměrně pomáhat.

Duchovní rozměr je zahrnut i v pasáži, k níž jsme se již obraceli. Pavel píše manželům:

Muži, milujte své ženy, tak jako Kristus miloval církev. On vydal sám sebe za ni, aby ji posvětil očistnou koupelí svého slova, aby ji před sebou postavil jako slavnou církev bez jakékoli poskvrny a vrásky, aby byla svatá a bez úhony. Stejně tak musí muži milovat své ženy jako svá vlastní těla. Kdo miluje svou ženu, miluje sám sebe. (Ef 5,25-28)

Manželství má mít v sobě jakousi očistnou dimenzi. Jako je církev vedena Kristem k čistotě, stejně by i manželka měla být stále lepší díky vztahu se svým manželem.

A jak toho docílit? Stejným způsobem, jakým Kristus pomáhá církvi: Kristus církev miluje a vydal se za ni. Právě láskou a obětavostí se manželství tolik vyčleňuje a umožňuje to pravé duchovní společenství.

Duchovní rozměr zdůrazňoval i Petr ve své pasáži o manželství, kdy na závěr uvádí: „Muži... prokazujte jim [svým manželkám] úctu jakožto slabšímu pohlaví a jako spoludědičkám daru života, aby vašim modlitbám nestálo nic v cestě“ (1Pt 3,7). Pakliže manžel své manželce rozumí a prokazuje jí úctu jako spoludědičce milosti života, budou mít i jeho modlitby moc. Pokud to ale nečiní, bude jeho modlitbám stát cosi velmi vážného „v cestě“, nebude se moci modlit s volností.

Jaké vlastnosti se budou zrcadlit v manželství, kde si manžel a manželka navzájem poskytují duchovní oporu?

  • Oba uctívají téhož Boha.
  • Oba se usilovně snaží konat Boží vůli.
  • Oba jsou zodpovědní Kristu.
  • Navzájem se povzbuzují ve víře.

Když se manžel a manželka prostřednictvím modlitby, čtení Bible a podřízenosti Kristu přibližují Bohu, přibližují se zároveň i sobě navzájem. Tento vztah si můžeme představit jako rovnoramenný trojúhelník, na jehož odvěsnách jsou manžel a manželka a na vrcholu je Bůh. Jak se manžel a manželka přibližují k Bohu, přibližují se zároveň i sobě navzájem.

Pět skutečností ohledně manželství

Pastorační pracovníci a pracovníci manželských poraden často od manželů a manželek slyší námitky proti určitým základním pravdám. Nejvíce napadáno je pět následujících skutečností.

1) Nevzali jste si nesprávnou osobu

Někdy si manželka či manžel začnou poměrně brzy říkat, zda si náhodou nevzali tu nesprávnou osobu. Takové myšlenky se často dostavují v období, kdy si na sebe novomanželé zvykají a kdy nereálné představy o manželství jsou konfrontovány s realitou všedního života.

  • Zjistíte, že manželce se protiví vaření.
  • Zjistíte, že manžel je naprosto nešikovný.
  • Oba zjistíte, že ten druhý umí být pěkně svéhlavý, urážlivý, nespolehlivý či hněvivý.
  • Máte naprosto odlišný pohled na finance.

A tak si začínáte říkat, že jste si vzali nesprávnou osobu. Ale to je naprosto kontraproduktivní. Dali jste slib na celý život. A nyní máte tedy před Bohem odpovědnost se svým manželským partnerem prostě zůstat, tedy kromě extrémních případů manželské nevěry (Mt 19,4-9; 1K 7,10-14).

2) Skutečnost, že manžel se neujímá vedení, nelze brát jako omluvu

„No,“ zamyslela se jedna mladá žena, „kdyby se jen správně ujímal vedení, snad by to mohlo jít. Ale jemu se nechce, takže všechna rozhodnutí nechává na mně. Ale pak je kritizuje. Už se to nedá snášet.“

V jednom ohledu má tato žena naprostou pravdu. Její manžel by měl být mnohem iniciativnější. Měl by se ujímat vedení, především v duchovních záležitostech.

Ale skutečnost, že se manžel vedení neujímá, si manželka nemůže vzít jako omluvu za svou neposlušnost. Před Bohem i přesto nese odpovědnost za to, že se bude chovat láskyplně a bude neustále prohlubovat svou vnitřní krásu (1Pt 3,1-6). Jestliže jeho nedostatky ve vedení používá jako výmluvu pro své chabé chování, selhává stejně jako její manžel.

3) Skutečnost, že manželka se odmítá podřizovat, nelze brát jako omluvu

Jakékoli manželčino selhání berou někteří manželé jen jako další důvod ke své omluvě:

  • „Vždycky se tváří tak pobožně. A kdykoli se snažím vést rodinné uctívání, vždy mě musí nějak opravovat. Je to tedy její vina, že to neděláme častěji.“
  • „Tenhle dům si prostě vymohla. Nakonec jsem jí vyšel vstříc, aby jí to bylo k vůli. Ale naše finanční potíže jdou tím pádem na její hlavu.“

Z takových výroků je patrné, že dotyčný muž odmítá přijímat svou odpovědnost při rozhodování o rodinných záležitostech. Ano, manželka uvedla svůj názor, a možná velmi vehementně. Ale to nemůže sloužit jako omluva. Manžel musí přestat svalovat vinu na manželku a dělat to, co je správné v Božích očích.

4) Manžel nemyslí pořád jen na sex

Některé manželky se domnívají, že manžel myslí jen na své sexuální potřeby. Tento dojem se ještě může posilovat následujícími skutečnostmi:

  • Manžel tráví přespříliš času ve své práci.
  • Nepomáhá manželce v domácnosti.
  • Přehlíží potřeby dětí.
  • Plánuje si příliš mnoho činností mimo rodinu.

Manžel bude jistě potřebovat na rovinu připomenout, že nemůže nechávat všechno na své manželce, která zase patrně bude potřebovat slyšet, že jeho sexuální uspokojení někdy úplně ztrácí ze zřetele. V mnoha případech budou muset udělat určité úpravy oba. Manželka musí přestat manželovi přičítat špatné pohnutky a zároveň s ním mluvit o svých potřebách. Některé páry si budou muset své společné večery prostě naplánovat anebo spolu strávit několik dní bez dětí, bude-li to možné.

5) Manželka nemyslí stále jen na svůj vzhled

Ženy skutečně nemyslí stále jen na svůj vzhled, i když to tak někteří manželé vnímají a říkají k tomu:

  • „Pořád si něco nového kupuje.“
  • „Neskutečně dlouho se rozhoduje, co si vzít na sebe.“
  • „Trvá celou věčnost, než se vypraví, a pak obvykle chodíme všude pozdě.“
  • „Ráda chodí po obchodech a mé těžce vydělané peníze utrácí za naprosté nesmysly.“

Jistě, většina žen se patrně o svůj vzhled stará výrazně více než jejich manželé. A Petr psal ženám otevřeně o nebezpečí toho, když budou klást příliš velký důraz na svůj zevnějšek, zatímco by se měly především snažit zdobit „své nitro nepomíjivou krásou krotkého a pokojného ducha, který je před Bohem velmi vzácný“ (1Pt 3,4).

Ale zde je třeba si na rovinu říci, že v oblasti zevnějšku často potřebuje muž od své manželky skutečně pomoc. Někteří muži o sebe opravdu nijak zvlášť nedbají. Budou-li k sobě upřímní, musí si přiznat, že jsou za manželčin smysl pro detail vlastně vděční.

Kontrolní seznam pro manžela

Manželé, když jste si nyní přečetli, co Bible uvádí o vaší úloze a odpovědnosti v manželství, věnujte chvíli ke zkoumání sebe sama. U níže uvedených bodů se ohodnoťte následovně: 5 - vynikající; 4 - velmi dobrý; 3 - dobrý; 2 - chabý; 1 - nedostatečný.

  • Domnívám se, že jsem opravdu „opustil otce a matku“ a že jsem se svou manželkou „jedno tělo“.
    | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
  • Domnívám se, že jsem se svou manželkou zajedno v každé oblasti života.
    | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
  • Dělám vše pro to, abych byl své manželce věrný, a to v myšlenkách i skutcích.
    | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
  • Své manželce poskytuji láskyplné vedení, jaké Kristus poskytuje své církvi.
    | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
  • Často obětuji své vlastní zájmy pro dobro své manželky.
    | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
  • Často jí říkám, že ji miluji, a dávám to najevo různými drobnostmi.
    | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
  • Záleží mi na jejích pocitech, takže pozorně naslouchám, když o nich mluví.
    | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
  • Snažím se své manželce každý den říci něco pěkného a nechodím spát s hněvem.
    | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
  • Nedostatky své manželky nepoužívám k omluvám za svá vlastní selhání.
    | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
  • Mluvím s ní o duchovních záležitostech, modlím se často za ni a také společně s ní.
    | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |

Nyní požádejte o hodnocení těchto oblastí svou manželku a obě hodnocení si porovnejte. Mějte otevřenou mysl vůči oblastem, které vyžadují zlepšení.

Kontrolní seznam pro manželku

Manželky, když jste si nyní přečetly, co Bible uvádí o vaší úloze a odpovědnosti v manželství, věnujte chvíli ke zkoumání sebe sama. U níže uvedených bodů se ohodnoťte následovně: 5 - vynikající; 4 - velmi dobrá; 3 - dobrá; 2 - chabá; 1 - nedostatečná.

  • Nedovolím si myšlenky na to, že jsem si vzala toho nesprávného.
    | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
  • Domnívám se, že jsem opravdu „opustila otce a matku“ a že jsem se svým manželem „jedno tělo“.
    | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
  • Dělám vše pro to, aby našeho manželství trvalo, dokud nás smrt nerozdělí.
    | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
  • Sexuální uspokojení nepoužívám jako zbraň, abych si vymohla své.
    | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
  • Jsem ochotna se podřizovat tomu, že odpovědnost za vedení rodiny má můj manžel.
    | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
  • Myslím si, že vnitřní krása je důležitější než tělesná přitažlivost.
    | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
  • Manželovi projevuji úctu svými postoji i svým jednáním.
    | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
  • Dělám pro něj drobnosti, které mu přinášejí radost.
    | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
  • Nedostatky svého manžela nepoužívám k omluvám za svá vlastní selhání.
    | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
  • Považuji se za duchovní společnici svého manžela, modlím se často za něj a také společně s ním.
    | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |

Nyní požádejte o hodnocení těchto oblastí svého manžela a obě hodnocení si porovnejte. Mějte otevřenou mysl vůči oblastem, které vyžadují zlepšení.

Je třeba udělat první krok

Aby manželství bylo podle Božího záměru, musí mít manžel i manželka správné postavení před Bohem. Bůh stvořil manželství mimo jiné i proto, že pro muže nebylo dobré, aby byl sám.

Máte tedy dobré manželství? Pokud máte vážné, neřešené problémy, je to proto, že jste se snažili vše řešit sami? Je-li tomu tak, vybízíme vás, abyste se obrátili ke svému Stvořiteli a Spasiteli. Dejte najevo, že jste své záležitosti neřešili správně a že bez Boha nemůžete věci správně zvládat. Odvraťte se od své pýchy a svéhlavé nezávislosti. Vyznejte svá provinění Bohu. Proste jej, aby vám pomáhal budovat vaše manželství s pomocí deseti stavebních bloků, které jsme si v této publikaci uvedli. A dejte svému manželskému partnerovi na vědomí, co jste udělali - i když budete možná zdrceni z toho, že budete začínat v podstatě znovu od začátku.

Pokud ještě nejste Božím dítětem, prvním krokem je poznat, co pro vás vykonal Pán Ježíš Kristus. Zdravé manželství začíná právě vaším vlastním osobním vztahem s Kristem. Máte-li zakusit jeho odpuštění, musíte přiznat svou hříšnost, musíte uznat, že si nemůžete nijak sami zajistit spásu, a pak věřit, že Kristus za vás zemřel, aby na sebe vzal trest za váš hřích, a pak vše stvrdil tím, že byl vzkříšen z mrtvých. Přečtěte si nádherné zaslíbení z Jana 3,16 a vztáhněte si jej na sebe.

Neboť tak Bůh miluje svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

Jestliže v Krista věříte, podnikli jste první krok při hledání toho nejlepšího vztahu, po němž jste kdy toužili.

Další publikace a materiály jsou k dispozici na www.BiblickaKnihovna.cz.


O publikaci

Název: Jak budovat pevné manželství.

Původně: Building Blocks to a Strong Marriage. Uveřejněno s laskavým svolením www.rbc.org.

Publikační řada: Discovery - Christian Living (Křesťanský život).

Není-li uvedeno jinak, jsou biblické pasáže citovány z Českého studijního překladu. Další překlady: B21 - Bible, překlad 21. století, ČEP - Český ekumenický překlad, KB - Kralická bible.

Překlad a sazba: Jan Janča, M.Ed. Korektury: Mgr. Dagmar Krpcová.

Publikaci je žádoucí a možné šířit jakýmkoli způsobem, ale pouze jako celek a nevýdělečně. Dílo podléhá licenci Creative Commons CC BY-NC-ND 3.0.

Ve spolupráci s www.didasko.cz připravila www.BiblickaKnihovna.cz, 2012.